Pavel Vorel

Základní údaje

Jak jsem se stal Majorem

  Odhaduji to tak na rok  1974 až pět, tedy lépe řečeno na přelom těchto dvou roků, kdy jsme se s kamarády Pavlem Sudou, Milanem Roubíčkem, Pavlem Jačkou a Ivanem Lamačem (bylo nás pět, bydleli jsme společně na internátu, hráli divadlo a dělali spolu spoustu jiných věcí) rozhodli strávit silvestrovský večer ve společnosti opuštěných zralých žen v prostředí Malokarpatské vinárny. Bylo nám tenkrát devatenáct a tak dostal rezervaci stolu  na strarost světem protřelý a hlavně o dva roky starší Pavel Suda. Zařízeno. Bylo dohodnuto, že se  31. prosince v sedm večer sejdem přímo na místě.  

Zřejmě proto, že se u mě začaly v odpoledních hodinách  projevovat abstinenční příznaky, dorazil jsem do vinárny dlouho před sedmou jako první a to myslím jako tak, že úplně první. Personálu jsem oznámil, že máme s přáteli  rezervaci stolu na silvestrovskou veselici a že jsem tady. Dozvěděl jsem se, že jediná rezervace ve vinárně, bylo tam asi dvanáct slolů, je na jméno major Mladějovský a jestli je to tak v pořádku. Zaujal jsem  vojenský postoj, zasalutoval a pravil v pořádku, major Mladějovský k vaši službám. Když dorazili kamarádi oslovovala mě již celá vinárna i přes mé zjevné mládí pane majore a já si připadal asi jako Gagarin v dobách největší slávy. Později mi došlo, že v dozvucích doby generála Šejny zřejmě lidem připadala hodnost majora mému věku přiměřená. Překvapivě nebyli po příchodu překvapeni moji kamarádi a já se měl v brzku dozvědět proč. Kamarád Suda, který byl líný zajistit rezervaci osobní návštěvou podniku, volil rezervaci po telefonu a protože se bál, že jeho rezervace nebude brána personálem příliš vážně, rozhodl se dodat objednávce důležitosti a rezervoval stůl na jméno major Mladějovský. Jak nám řekl, jméno mu utkvělo v mysli ze sledování nějakého televizního seriálu, já si myslím že to byli Chalupáři, ale to už dnes není důležité. Důležité je to, že mi tak začali říkat i moji kamarádi a přátelé a i já  začal jako Major podepisovat své básně a obrázky, abych tak ušetřil rodinu veřejné ostudy a hanby, což ostatně dělám dodnes.

Funguje to, dodnes nezná mé pravé jméno celá řada kamarádů a známých a moje žena Majda se ho po čtyřleté známosti dozvěděla vlastně až z úst oddávajícího. Snad proto mi dodnes i v intimních chvílích říká Majore. Syn mi říká táto, ale jak dlouho mu to asi vydrží?

                                                                                              Pavel Vorel

                                                                                              Major s.r.o. zumem omezeným

* 27.12.1955 - Praha

- Vyučen v oboru dřevomodelář

- Absolvent Střední průmyslové školy strojní

- Zaměstnání od roku 1974:  dřevomodelář, referent investiční výstavby, energetik, školící středisko pro PC

- Od roku 1989:  spolumajitel, manažer a grafik agentury a hudebního měsíčníku Folk & Country

Od roku 2012 výkonný ředitel plzeňského rádia Samson.

- Kresleneným  humorem se zabývá od roku 1976 (perokresba) , od roku 1999 - kombinovaná počítačová grafika - barevné tisk 

Samostané výstavy:

- Malostranská beseda                                    1982, 1986, 1996, 1998

- Smiřice:                                                        1985

- Jindřichův Hradec:                                        1998

- Písek                                                            1999

- Turnov                                                          1999

- Pardubice                                                      2003

- Karlovice                                                       2004

- Opava                                                           2005

- Dolní Skrýchov                                              2006

- Rataje nad Sázavou                                       2006

- Strakonice                                                     2008

- Rataje nad Sázavou                                       2011

Společné výstavy:

- Řada

Galerie